Biografie:
Velitel pohraniční hlídky knížectví Budína, jeden ze synů samotného knížete Gur-Šena. Mnozí jsou toho názoru, že není z válečnického těsta. Pravdou ale je, že jeho pozice tolik nevyžaduje umění vládnout zbrani jako spíše umět se rychle a správně rozhodovat a úkolovat druhé a to Udu umí. Je již zkušeným mužem, který zná dobře poměry v Horském císařství a svou práci vykonává svědomitě tak, aby na něj mohl být jeho otec pyšný.
Otec kníže je pro Udu vším. Od malička byl veden k tomu, že slovo jeho otce je zákon a i když nic takového nesmí říct, snad ani na to pomyslet, svého otce ctí více než císaře Šenga. Za otce by Udu i položil život, protože jinak by musel žít v hanbě.
Ještě někdo je pro Udu podobně důležitý a to je jeho žena a dvě již dospělé dcery, které rozmazluje, jak nejvíc to jde. Jelikož je Udu druhorozeným, je oddaný i své starší sestře, která jednou, až přijde čas, nahradí jejich otce ve spravování Budína a jeho okolí.
Svým vlastním otcem a sestrou Lou Žen-Šen byl po Bitvě o Taros označen za jednoho z hlavních kompliců ve vlastizradě a byl by popraven, kdyby se mu nepodařilo prchnout z Budína a najít azyl u Minkorské císařovny společně se svou ženou dcerou. Jeho starší dcera Čin Kwu-Šen má s císařovnou dobré vztahy a tak našel Udu se svou rodinou důvěru členky Rady sedmi. Bývalý velitel doufá, že svého otce na dálku přesvědčí o své nevině, ale otcův zdravotní stav se dramaticky zhoršil po tom rodinném neštěstí a hanbě a jeho místo zastoupila více neústupná a o vině Udu-Šena více přesvědčená Lou, která teď vládne v Budíně železnou rukou.
