Níže jsou popsána nějaká známá místa v okolí Minkoru, která jsou zaznamenána v mapě.
Západní statky
- usedlosti, sady, políčka a chovy hospodářských zvířat vlastněné převážně Asarijci a hobity.
Východní statky
- sady a usedlosti vlastněné především verithiany a skřítky.
- patří sem i rozsáhlé parky, které spravuje město a církev Alcaril.
Západ od Minkoru
kopec Har
- dominanta jižních Drúwagových lesů. Koluje kolem něj hodně legend, stojí na něm trosky staré arvedanské pevnosti, ale skrývá i další tajemství.
ruina Skavena
- rozvaliny arvedanského sídla v nevelkých skalách. Není to tak dávno, co tam skaveni mučili plavenské vojáky a dělali na nich hrůzné pokusy. To místo odnepaměti přitahuje zlé události.
Mwuwini
- malá rybářské osada obydlená především elfy.
arvedanské trosky staveb na Mokle
- podobně temné místo, které k sobě přitahuje zlé myšlenkové bytosti a pokladů chtivé dobrodruhy. Při obležení Minkoru plavenskými vojsky zde byla zabita mocnější nemrtvá stvůra, která používala zanimovaná těla mrtvých osadníků a vojáků Mořského císařství k vytváření ještě většího napětí mezi těmito stranami.
Ostrá skála
- hnízdiště vzácného ptactva s ruinami arvedanské observatoře stojícími na samotném vrcholku skály. Místo opředené legendami o skrytých pokladech a tajných chodbách v útrobách skal.
Sever od Minkoru
Tlekopatl
- osada sloužící především jako překladiště natěženého materiálu z Mramorových kopců nebo z Drúwagových lesů. Obydlená především Asarijci a trpaslíky.
Tetatakoyan
- důlní městečko na úpatí Mramorových kopců. Těží se zde především kámen, mramor a v menším polodrahokamy. Město obývají především Asarijci, lidé ze savan a trpaslíci.
Mramorové kopce
- místo, kde si v místních lomech odpracovávají trest usvědčení zločinci nejhrubšího zrna pod dohledem zkušených trpasličích předáků a vězeňské správy.
Na řece Ellion
vytopená Omša
- opuštěná zchátralá rybářská vesnice, napůl ponořená do vod Ellionu. Dodnes zůstává záhadou, co se tehdy stalo, že se celý břeh ellionu sesunul do řeky během jeden tajemné noci. Časté místo sloužící k setkávání a k úkrytu pro různé nekalé živly a vyhnance z města.
Nejmenší Paraun
- nově zbudovaná osada, obývaná především Arvazary z Tichých vod.
Khale
- malé městečko, které plní roli časté zastávky lodí plujících na Ellionu při cestě mezi Plavenskými koloniemi a Minkorem. Jsou zde i překladiště s materiály, surovinami dodávanými lovci a sběrači ze savany (vesnice Huud a další osady).
Severovýchod od Minkoru
Huud
- jedna z vesnic domorodých obyvatel savany. Tato vedena stařenou Khuwhou Nšou. Severovýchodně od vesnice, asi půl dne cesty, byl nedávno nalezen podzemní úkryt čaroděje Dionaxe, dvorního čaroděje jednoho z posledních lordů Minkoru – Egipirona. Šlo o hrobku, kam ukryl a kouzlem nejspíše uspal svou ženu a syna v naději, že se k nim po válce pak vrátí on a nebo někdo ze spojenců. Nikdy se tak ale nestalo a poté, co kouzla selhala, úkryt se pro ty dva stal jejich hrobem. Z ruin vedl polofunkční teleport kamsi do hlubších pater minkorských kanalizací. Na podzemní ruiny navazoval systém přírodně hloubených tunelů, které obývala pavoučí žena Sekta plodící přerostlé pavouky a lovící nebohé divochy v Savaně.
Praotec Baobab
- prastarý strom, jedno ze svatých míst v savaně ležících blíže k Minkoru. Pravidelné poutní místo navštěvované Verithiany. Podle jejich legend se tam předkům zjevila Alcaril a ukryla je před skřetími zvědy z jihu.
Ljovecka Stjanica
- plavenská exkláva, rozrůstající se osada. Ve spolupráci s elfými lovci a průvodci zde plavenští lovci i dřevorubci těží a zpracovávají poklady lesa a odvážejí je dál na východ k řece Agren, kde se překládají na lodě plují dál na sever do kolonií Mořského císařství.
Jihovýchod od Minkoru
Xi Tang
- malé zahrady, rezidence s přilehlou osadou spravované úředníky minkorské císařovny. Leží na březích jezera Union, kolem kterého stojí mnoho luxusních vil a sídel.
Dong Tang
- převážně skřítčí osada s políčky, sady a zahradami. Žije zde ale i mnoho rybářů a potápěčů ze všech minkorských národů žijících z darů jezera Dulion.
- stojí zde hospoda U Bahenního prasátka, provozuje ji skřítek Mao, pomáhá mu tam s obsluhou storab Vladan.
Skalní vyhlídka
- krásné skalní útvary, časté místo jednodenních výletů minkorských obyvatel. Na nejvyšší skále zde stojí i ruina staré arvedanské pozorovatelny, ze které je výhled nad široké okolí. Také zde nedávno čarodějka Latharen ulovila upíra, nebo se zde ukrýval trpasličí nekromant vydávající se za služebníka Paní úrody – Kracmara. Nekromant byl dopaden družinou Rumabumby v 6. měsíci 3 n.l.
Wawinda
- vesnička, v níž se především elfové a skřítci věnují sběru bylin a lovu zvěře.
kopec Roh
- vysoká členitá skála čnící nad korunami stromů. Žije zde docela velká populace skalních koz, vzácní hadi, ptáci. Druidské posvátné místo. Ale v poslední době také místo, kam se může kdekdo lehce ukrýt před spravedlností. Pramení zde dva významné přítoky Ellionu.
Mlýn Šuimo
- série vodních mlýnů vlastněných skřítky, v jejich okolí v údolí říčky M’gororo se pěstuje obilí i jiné potraviny. Zdejší zemina je velmi úrodná. Starostuje zde skřítek Pu-Šin.
Krkavčí kopce
- tajemné kopce, jimiž se rozléhá krákání krkavců. O tomto místě se vypráví mnoho děsivých historek a také to, že v tamních lesích, které jsou věčně ponořené v mlze, stojí hned několik prastarých rozvalin z dob Devíti knížectví.
- asi hodinu rychlé chůze od Mlýnů Šuimo se u okraje kopců nachází Karpatova samota, kde se těží dřevo a sváží po přítoku do M’Gororo.
V kopích byly nedávno nalezeny ruiny hrobky neznámého původu z nefunkčním teleportem a se zasypaným spodním patrem.
Také se v kopích nachází ruiny dílny Mernak, místa, kde kněží Kováře vyráběly divy tehdejší doby.
Namugemsar
- mladá trpasličí důlní osada, zpracovává se zde natěžené stříbro, zlato a katalogizují se nalezené drahokamy skřítčími odborníky.
Třpytivé kopce
- naleziště drahých kamenů a i menší ložisek zlata a stříbra. Začalo se zde těžit nedávno a neprozkoumané kopce skrývají mnohá tajemství.
Šumící skály
- toto místo je typické tím, že občas přitahuje bouřková mračna z širokého okolí. Tehdy se říčka Kukwa bleskově rozvodní, kvůli čemuž byl už několikrát opravován most u Ellionské cesty. Skály pro svou strmost a nedostupnost nejsou dosud zcela prozkoumány.
Stinné kopce
- 70 km vzdušnou čarou na jihovýchod od Minkoru stoupá rozlehlější vrchovina. Místo, kam málo kdo chodí, kam nevede ani mnoho lesních pěšin. Kopce znají dobře elfové. Vypráví se také o dryádách, které tomuto místu vládnou.
