Následující události ode dne hojnosti roku až do výročí konečné bitvy roku 1nl (851kl)
DEN HOJNOSTI
Po celém světě slaví uctívači Sedmnáctky pád Démona. Shromáždění lidu ve velkých městech je informováno na velkých náměstích, po vesnicích tuto zprávu roznáší potulní kněží.
PRVNÍ ALDEN TRAVENU 851 – TAROSKÉ PROVOLÁNÍ A PLAVENSKÁ VÁLKA
První významnou událostí nového věku je Taroské provolání, ve kterém Západodálavská šlechta vedená knížaty Travenem Jarlebem, Vladem Ljukanovcem, Generálkou Wakiki a Hrabětem Elamisem er Gwendor prohlásila novou Danérskou královnou Eralidu, sestru zesnulého krále Eralise a manželku krále Waldena. K tomuto prohlášení postupně přidali své podpisy všichni tarští vládci ze západu a Traven Jarleb byl jmenován královským místodržícím, jehož úkolem je připravit zemi na návštěvu královského páru.
Přibližně ve stejné době proběhla největší námořní bitva známých dějin, kdy plavenská přepravní flotila zasáhla do souboje keledorské obchodní kolony a dvou korábů z ostrova albatrosů, doprovázených, nejspíše ukořistěnou, sarindarskou obří džunkou. Tato bitva, do které se nakonec zapojilo více jak třicet lodí a pět jich bylo potopeno konečně a trvale vyvrátilo povídačky o Plavenské „neutralitě“ a také o neporazitelnosti loďstva žlutého drakočlověka. V námořnických kruzích se pak tato událost stalo podobně významnou jako samotná bitva o Taros
SVÁTEK MOUDRÝCH – 17. Traven 851
Bylo oznámeno, že na Den Zákonů proběhne v Lunnenwigu nejen volební zasedání Čarodějné Akademie, ale velký koncil, na který budou sezváni zástupci všech univerzit, církví a vlád.
18. Travena byla podepsána mírová dohoda mezi několika Oyarzimskými knížaty a Spojenými armádami severu. Jednalo se o první oficiální akt, ve kterém se bývalá země pod vládou Držav vzdala svého lenního vztahu a začala vystupovat jako plně samostatný stát.
SLAVNOSTI ROVNOSTI
Sud s Dhangou který již mnoho měsíců hrozil v danérii výbuchem, se plně rozhořel během obrovských slavností Rovnosti. V Lunenwigu a postupně i v dalších městech vypukli gigantické nepokoje, které trvali několik dní. Během nich přišlo o život dokonce několik členů urozeného sněmu, a proběhlo mnoho dalších tragických událostí, než se do situace vložila sama Církev Slunce a přinesla pořádek. Vedena navrátivším se Anamenem Jasným pevně uchopila moc do rukou a zavedla ve své podstatě Teokratické zřízení, když místo urozeného sněmu ustanovila Velkou Radu vedenou právě patriarchou Církve Slunce a s pouhou dvojicí poradců – za urozené knížetem a lordem protektorem z rodu Daerlenů a za neurozené vůdcem povstaleckého vojska Petrem Kličičem. Také téměř do všech ostatních centrálních i knížecích úřadů byli vysláni kněží slunce, oficiálně jako rádci, de facto ale jako vykonavatelé centrální moci. Této situace využilo mnoho šlechticů, především z pohraničí a připojilo se k Taroskému provolání. Do těchto příhraničních oblastí se pak přemístila královská armáda almendoru pod záminkou ochrany místních a práv královny Eralidy. Situace je napnutá a během Lunnenwigského koncilu (jehož přeložení do Rilondu nebo Boševalu požadovalo mnoho pozvaných, ale nakonec od toho bylo upuštěno) proběhne i mnoho diplomatických setkání.
DEN ZÁKONŮ 851
Přestože mnoho hostů ještě stále nepřijelo, byl oficiálně zahájen Lunnenwigský koncil snažící se vyřešit nový světový řád. Během prvního aldenu došlo k několika hlavním shodám:
1) Bylo oznámeno, že rok 851 bude podle starých zvyků nazván Rokem Úsvitu a současně se stane rokem 1 nového kalendáře, kalendáře, který by měl provázet svět po Démonově pádu. Toto akademické rozhodnutí však nejspíše bude do praxe zaváděno jen velmi pomalu.
2) Byli jmenováni noví arcimistři Čarodějné akademie. Největší vlnu rozpaků zvedla volba Šina Moudrého, kancléře a rektora Rilondské univerzity, jelikož stále vystupuje pouze ve své astrální projekci.Naproti tomu volba Xentariona Žlutého, odborníka na astrál a řád světa, obzvláště ve světle nastávajících událostí, jednoznačně. Obecně se soudí, že Naramien Žlutá svou nominaci odmítla.
3) Byl založen Řád strážců duší. V současné době složen z velké části ze zkušených kněží Soudce, jeho hlavním úkolem by mělo být nahradit svou věrnou službou sarífágy a zabránit temným duším, aby se vyhýbali soudu a případnému trestu. Jak čarodějná akademie, tak subotamové a zástupci církví přislíbili tomu novému řádu plnou podporu a pomoc s výcvikem.
SOUD S LAMIUSEM
Na začátku druhého týdne koncilu vystoupila zvláštní delegace trpasličího vyslance z Berebringu vedená jedním ze stařešinů klanu Swartogarů. Společně s ním vystoupil i nejvýznamnější danérský prokurátor Justýn Siguranič a keledorský profesor trestního práva a vyšetřující soudce Kacper Prawda.
Po dlouhém a vyčerpávajícím úvodu, ve kterém tito velice vážení a vzdělaní muži snažili shrnout právní teorii a filozofické principy jako spravedlnost, vina a trest se stalo něco neslýchaného. Tito znalci práva vznesli oficiální protest a žalobu na průběh soudu duší. Nařkli soudce z nespravedlnosti, když nenechá vyslechnout stranu těch, kterým duše za svého života uškodila a současně ho obvinili z toho, že když zmizeli strážci stínového světa, tak těm nejtemnějším a nejmocnějším duším bude dovoleno od soudu prchnout. V ten okamžik sál vybuchl, ozývalo se volání po očistných plamenech a jednání muselo být předčasně ukončeno.
Den na to, v den na který připadl Soudný Den – svátek Soudce, vystoupil hned po úsvitu patriarcha Ardarud Spravedlivý s tím, že Spravedlivý promluvil a uznal námitky namířené proti současné podobě božského soudu. Oznámil také, že od půlnoci tohoto dne již Soudce není dvojjediný, ale skládá se ze tří osob. Spravedlivého, Slitovného a Přísného či Žalobce, kteroužto pozici zaujme osoba, za svého života i během následujících staletí známá pod jménem Dreskan. Zmatek předchozího dne se opakoval, mnoho hostů koncilu opustilo svá místa, včetně zástupců církve Slunce, jen nemnoho tedy bylo přítomno tomu, když byli Swartogar, Siguranič a Prawda, nyní se otevřeně ukazující býti černokněžími Dreskana pomazáni velekněžími Lamiuse a přijati do jejich kruhu. Jediná další církev Sedmnáctky, která se k události vyjádří a plně „nového soudce“ podpoří, pak bude církev Paní hvězd.
Až později vyjdou najevo zvěsti o tom, že druhý soud probíhal přímo u Lamiusova stolce a že se sem dostavil sám Dreskan doprovázený mocnými služebníky. Zde proběhlo prý opravdové slyšení a disputaci jednotlivých osob Soudce. A když Spravedlivý rozhodl, zůstali prý mnozí dreskanovci-nyní již vlastně lamiusovci zde a připojili se ke svým novopečeným bratřím z řádu Strážců duší.
Následujícího dne, ve výročí konečné bitvy, byl Lunnenwigský koncil oficiálně Anamenem Jasným ukončen. Již předtím se ale mnoho hostů rozjelo k domovům a svět byl zase o něco zmatenější.
