Hry z pera Miška Vlviče

Smrt bažinné hydry

Fraška silně inspirovaná událostmi, které naše družina prožila při svém prvním dobrodružství. Jména postav pozměněna, snadno ale odvoditelná z pozdějších her. Určeno pro lidovou zábavu a jednoduší zbohatlickou třídu.

Premiera: Svátek mladých srdcí 845

Spektra zelanská

Komorní drama zobrazující přípravu družiny na boj se spektrou. Postavy poněkud zjednodušené, archetypální. Jména postav uvedeny v plné formě. Hra určená především pro umělecky nadějnější a inteligentnější publikum. Zatím zaznamenal největší sukces, hra na které si Miško „udělal jméno“

Premiera: Den Zákonů 845

Klarisa a Janslav

Zdánlivě lidový příběh o dvou zamilovaných z nepřátelských venkovských rodin, které dohromady svede až prokletí Klarisina domu a smrt jejích rodičů. Divák znalý situace snadno rozezná příběh Klárky a Jeníka z Malých luk. Postavy přímo nevystupují, dějem se mihne jen blíže nespecifikovaný kněz Mirtal v doprovodu družiny. Mimo to zde objevuje episodní postava sedláka Krkouna ze Soravska, která se rychle stala příslovečnou ve smyslu „být lakomý jak Krkoun“ či „být krkoun“.

Premiera: Alden umění 845, bez přítomnosti autora

Dvacet šťastných námořníků

Nijak zvlášť složitý či originelní příběh dvaceti námořníků, kteří si vyrazí na tah v Novém Solnohradě, aby posléze zjistili, že se ráno všichni probudili v divošské vesnici kdesi uprostřed stepi. Postupně pak vzpomínají, co se vlastně během té jedné noci stalo. Zvláštní pozici mají v této hře divoši, kteří jsou předváděni jako laskaví a neuvěřitelně chápaví lidé, mnohem moudřejší než kdokoli z námořníků. V dovětku zní, že tato hra byla věnovaná Moudrým šamanům z Jantarových stepí a jejich lidu. Ač jinak nijak zvlášť umělecké dílo, rytmická píseň v řeči kmenů ze stepí, která doprovází konec představení, se stala rychle relativně slavnou.

Premiera: Svátost živých tvorů 846

Prokletí Krve

Poněkud zjednodušený příběh Turgnela a Merkima. Družina vystupuje pouze ve vedlejších rolích na samotném konci příběhu. Celkově pochmurné drama, ve kterém se nedá věřit nikomu. Nepostrádá epické prvky a částečně se podobá klasickým arvedanským hrám.

Premiera: Výročí založení Velkého království 846

Šlapák a Šlapka

Rozverná a nedlouhá anekdota o nejmenovaném knězi Poutníka, který se díky chybě hostinského ubytuje v témže pokoji jako poněkud hloupoučká ale o to jadrnější děva volných mravů. Hra určená pro prostý lid ale překvapivě navštěvovaná i lidmi z vyšších vrstev, pro které bylo určeno spíše Prokletí krve uvedené na scénu téhož dne.

Premiera: Výročí založení Velkého království 846

Putování za smrtí

Poutavá a strachuplná epická hra popisující události kolem putování džunglí a návštěvě korulských hrobek. O desce se nemluví, nahrazuje ji velká drahocenná mísa. Velice oblíbenou se stala postava „Pařezu“ podivné bytosti, která dobrodruhům pomáhá v džungli.

Premiera: Slavnost Vína a koláčů 846

Elfí víno

Další fraška, tentokrát z většiny naprosto smyšlená. Družina cestuje z nevysvětleného důvodu po několik aldenů se skupinou elfů. Nakonec se obě skupiny navzájem obviní z plánování zrady a rozejdou se každá svým směrem. V poslední scéně pak vystupuje několik skřetů, kteří netrpělivě čekají, až jim do pasti spadne tento prapodivný spolek. Marně.

Pemiera: Den hojnosti 846

Putující bratři

Hra věnovaná Baldarovi. Vypráví příběh dvou na prvních pohled nerozeznatelných chlapců. Sirotka Balnota z Dunrileanu a bohatého šlechtického syna Darena z Albirea. Ti zažívají mnoho nesnází, přičemž se většinou míjí jen o několik okamžiků. Cesty je svedou až na samém konci, při kterém vstupují do služeb Poutníka a skládají při přísaze svá jména. Zvláště oblíbenou a emotivní se stala scéna, ve které umírá v Balnotově náručí Darenův otec, přesvědčený, že stihl nalézt svého syna.

Premiera: Slavnost rovnosti 846

Skon baziliškův

Výpravná hra proslavená především úžasným technickým zpracováním. Vypráví příběh skupiny dobrodruhů a jistého severského hrdiny Alaxana, kteří musí zničit panny požírajícího baziliška. Konečný souboj, v kterém jsou požity iluze, mechanické kulisy a obrovský model baziliška, patří jistě mezi nejepičtější ze všech kdy na jevišti předvedených.

Premiera:Alden umění 846, v nepřítomnosti autora)

Fraška mezi šamany

Neoficiální pokračování „Dvaceti šťastných námořníků“, kteří zde již nevystupují, a nahrazuje je družina osob s podivně povědomými jmény. Opět se vše točí okolo kulturních rozdílů a situačním, snad i trochu lidovém, humoru.

Premiera: Výročí založení Velkého království 847

Poslední přístav

Epický příběh popisující pravděpodobný konec Silviandu a také příběh jeho objevení. Tunel ani koule zde zmíněny nejsou. Zato jsou velice pečlivě připomenuta jména Čornovců a Baldarovců, kteří se velkého hrdinství zúčastnili. Snaho o co nejbarvitější vylíčení dobrodružného života, od velkých soubojů a mocných kouzel, až po vaření v helmici. První Miškova hra prokládaná zpěvy, především pomalého, baladického rázu. Z nich především: „Lodě odpluli“, „Píseň Luuterova“, a závěrečná „Brzy zas vrátíme život ti, město ztracené“ se stali relativně brzy známými.

Premiera: Výročí založení Velkého království 847

Miškova díla nedramatická

Verbířská Orlích poutníků

Vítězná skladba ze soutěže vypsané lordem Firunem. Poněkud populistická a s velice prostým nápěvem, pro potřeby verbu ale jistě dostatečná.

Kavalírský hymnus Mirtal

Oficiální modlitba k mirtal mající pět slok a postupně opěvující umění Mirtal. Kněží z řádu (Miško J) a dokonce i jiní albirejští působící v téže kapli ji používají při svěcení a obřadech.

Elegie za Baldara

Krátká báseň připomínající arvedanské žalozpěvy a oslavující povahu, moudrost a život kněze Baldara.

Zkáza Hai

Epická báseň se zpěvnými party určená k oslavě Západní dálavy, jejích představitelů (především prince Eralise a knížete Aurigena), statečného boje, který zde svádějí a především k odsouzení pirátů, goblinů a temnot, které donutili obyvatele Hai opustit své domovy. Vyznívá ale také dost militantně a nabádá ke konečnému vytlačení a odsouzení přisluhovačů Khara v tomto kraji.

Původně sepsána a rozeslána na západ v pěti opisech, pro mistra Teluriana (přiložena ke kopii hry Poslední přístav), knížete Aurigena, hraběnku Grozetu ze Solnohradu (s dopisem osobního a milého charakteru a drobnou básní opěvující její půvab, na nějž nelze zapomenout), Pavolu Staškovy dřívějšímu představiteli Gorovi církve v Hai (s přáním brzkého znovudobytí města) a Julkovi Bereboškovi, hostinskému z Bílé pěny (s prosbou o zveřejnění).