Biografie:
Je zvláštní, jak rychle může občas cestovat pověst. především ta špatná.
Ještě před rokem by jste jen stěží nalezli na celé Taře někoho, kdo by slyšel jméno Zdistava Rozbořila. Zato v Bělné, městě na jihu Almendoru ho znal každý, ostatně byl zdejším veleknězem Lovce a také konšelem. Až do té nešťastné události před třemi lety, kdy organizoval oslavu nástupu nového vévody. Město dlouho mělo vzpomínat na onu slávu, které se zúčasní i sám král. Bohužel, Zdistav poněkud podcenil jednu drobnou věc. Jazykovou barieru. A tak šedesát keledorských djevojek, najatých jako ‘zkušené tanečnice’ utvořili z náměstí města, před zraky měšťanů, šlechticů, krále a především jejich žen, ten největší nevěstinec jaký kdy kdo viděl. A král si dal velmi záležet, aby kněz za vše zodpovědný ve své církvi už neměl pevnou půdu pod nohama.
Naštěstí Tarfein se v mnoha věcech se svými kněžími neshodne a dokáže ocenit i lidovější zábavu. Ostatně nikdo nemůže popřít, že tolik smíchu a vtipů už Bělná nezažila dlouho. Proto Love svého služebníka neopustil a dovedl ho na místo, kam ho sice následovala i minulost, ale kde, pokud už ji někdo řešil, činila ze stařičkého kněze hrdinu.
Zdislav je muž unavený a stále ještě zlomený tím, jaké neštěstí ho potkala na sklonku života. Vždy byl spíše úředníkem a účetním, a najednou musí vycházet s regimentem nevázaných a divokých umělců s pochybnou morálkou a ještě podivnějšími povahami…
Občas, když usíná, tak přemýšlí o tom, zda to přeci jen není zkouška jeho boha, který snad chtěl aby se vážný a nervosní kněz na sklonku života opět přiblížil tomu mladíkovi, který plný ideálů před mnoha lety vstupoval do řádu. A vždy když se pak ponoří s úsměvem do snů, tak ví, že budou o lovu, víně a ženách.
