Biografie:
Ač na výšku nemá tato dívka víc než metr, mnoho zkušených žoldáků by muselo přiznat, že s její sekerou by své zbraně křížili jen neradi. A se smíchem by nejspíše dodali, že kdo se má taky v přítomnosti něčeho takového soustředit na boj.
O hobitkách se říká, že jsou to ženy rázné, samostatné, energické a dominantní. To vše Zbyla naplňuje bezezbytku. Ostatně v ulicích Lunenwigu by jinak sirotek jako ona přežila jen stěží. A to i přesto, že jí po celý život byl souputníkem její starší bratr Dobříš. Jak už to tak ale bývá, nakonec to byla ona kdo se stal svému věčně zasněnému idealistickému sourozenci matkou a chůvou. Byla to ona kdo ho tahal z malérů a byla to také ona, kdo jim nakonec sehnal místo v jedné z mnoha královských divadelních společnostech.
Co se stalo a proč jejich kroky nakonec vedli až na Taru ví jen oni. A Zbyla to nikomu nejspíše říci nehodlá. A jelikož z ní vyrostla žena sice veselá, ale rozhodně současně hodně od rány a pro ránu daleko nechodíc, nikdo nejspíše moc vyzvídat nemůže.
A to, co z ní vytáhly kumpáni během flámů, když zapíjela svého nebohého ztraceného hloupého Dobříška, jen málokdy dávalo smysl a většinou v tom figurovala Danérská tajná služba. A takové řeči jen kazí pití.
