Welekome

Welekome


Rasa: elf Povolání: kněz Finwalura
Frakce: církev Poutníka Působiště: Minkor
Narození: 674 Úmrtí:
Pohlaví: muž
Spojitost s Minkorskými kanárky:

Biografie:

Jde o stárnoucího elfa z Červeného lesa, pro kterého se Minkor už před sto lety stal domovem.
Někdo by mohl namítnout, že Welekome, jakožto zasvěcenec Finwalura, strávil většinu svého života spíše na cestách než v Klenotu Tary, a proto pro něj není Minkor opravdovým domovem jako pro ostatní minkorské. Je tomu ale  možná právě naopak. Neboť navzdory všem krásám, tajemstvím a kulturám, které za svůj dlouhý život Welekome prozkoumal, se jeho kroky vždy stočily zpět domů, do východní čtvrti, pod Kopeček, kde se vysoko v korunách letité vrby nachází jeho skromné mbvake.

Je málo těch, které by neznal Welekome jménem v této části města a není nikdo, kdo by tady o Welekomem neslyšel. Může za to hlavně jeho přátelská povaha a přirozená zvědavost o osudy druhých. Tento starý usměvavý elf si vždy najde čas na to, aby vyslechl cizí trápení, nebo odpověděl na otázky těch, co hledají jeho moudrost a zkušenosti. Hovoří všemi jazyky, které lze v Minkoru zaslechnout a ovládá mnohé další díky svým cestám a přízni Finwalura. V něm Welekome nachází největší oporu a sílu k dalším svým cestám, které v posledních letech přeci jen nejsou tak časté jako dříve vzhledem k Welekomemu stáří.

Welekome není jen dobrým posluchačem a zdrojem zajímavých informací, ale také mužem, který v druhých probouzí svědomí a touhu klást si otázky, které by si jindy dotyční sami nepoložili. Welekome totiž nezažil jenom to dobré – viděl mnoho pádů, osobních proher a morálních klopýtnutí, ale stále věří, že může druhým zprostředkovat svůj široký rozhled, kterým se může na Asterionu pyšnit málo kdo.

Postava je zmíněna v reportech:

Zde se jednoho krásneho dne budou nacházet články, ve kterých měl(a) Welekome nějakou, více či méně významnou roli. TODO