Biografie:
Hraběnka z Ještěřího Vrchu, dcera knížete Vuka Čereva, edlebranská valkýra.
Strunka má silné jméno, které má nejen v Západní Dálavě svou váhu. Její otec i bratři jsou známými hrdiny a dobrodruhy a ona po svém otci podědila podobné kvality. Je zosobněním té silné odvážné ženy, která opakovaně dokazuje mužům, že i příslušnice nežného pohlaví se jim dokáže dokonce i v boji vyrovnat. Je oddanou služebnicí Gora, Rytíře a jeho manželky Rianny, Věrné a v řádu Eldebranských rytířů zastává funkci velitelky.
Je to idelaistka a někteří se jí za její výroky občas za zády smějí, ale nikdo z nich nemá odvahu se ji vysmát do tváře. V té se totiž zračí silné přesvědčení, které dokáže zvyklat i toho největšího skeptika. V její blízkosti, pod jejím vedením, snadno jeden sdílí její vysoké hodnoty, pohled na svět, ve kterém nakonec zavládne nekonečný mír a lidé a ostatní rasy se sjendotí a ona věří, že se ten čas blíží a že každý, jeden, sám o sobě, tomu může, snad i musí, jít naproti, pokud chce, aby něco takového skutečně nastalo. Jde prý o zkoušku víry a Bohové budou poměřovat ty malověrné. Toto své přesvědčení však druhým vyloženě nevnucuje, ale nestydí se za něj a pokud to považuje za potřebné, zmíní ho. Faktem je, že dokázala už velké věci, její přesvědčení ji zocelilo a ona tráví mnoho času tvrdým tréningem a zdokonalováním svého umění boje. Její vnitřní síla a vytrvalost je tak to první, co člověka na ní zaujme.
Existují zkrátka lidi, a ona se mezi ně řadí, kteří nejsou spokojení s tím, jaký je svět a jací jsou oni sami, a dřou na sobě od rána do večera, celý život. V tomto následuje do puntíku cestu Gora, cestu sebezdokonalení.
