Biografie:
Je dcerou Greana Korunda, současného správce Gvergraenské šermířské školy, a elfky Hanaqawy. Je proto neteří Filipa Korunda.
Dětství prožila na hradě v Gver Graenu, ale to neznamená, že by tam tam trávila veškerý čas. Několikrát ji její otec brával na dobrodružné výpravy do Elfích kopců, případně na své podnikatelské cesty do Albirea, nebo Athoru. Po svém otci podědila cílevědomost, hlad po dobrodružství a umění šermu. Po matce zase elfí nestálost, vynikající intuici, ale také štíhlou postavu a pohlednou tvář.
Ve svých sedmnácti letech utekla od otce. Na vině bylo hned několik faktorů. Mladý dívčí věk, touha poznat otcem odpíranou matku a elfí společenství, ale i nedostatek času, který pro ni měl Grean kvůli nemohoucnosti jeho otce Pavola.
Červený les zřejmě Gven učaroval natolik, že definitivně zanevřela na otce a odhodlaná vyrazila poznávat končiny Tary po vzoru její matky, která odcestovala na východ do Lesa padajících stínů.
Gveniny kroky nakonec směřovaly do Erinu, kde poznala Wienczeslava a jeho přítele Slavoje – členy keledorského spolku dobrodruhů. Přidala se k nim a tak se z ní stala odvážná a schopná lučištnice a šermířka.
Vyplenění Erinu jako jedna z mála lidí přežila a její smysl pro čest a morálku ji velel pomoci uprchlíků přežít na démantové stezce. I proto zůstala v Leškově hradci a pomáhala jej bránit před útoky domorodců. Byla v něm uvězněna bezmála rok a půl a za tu dobu se její vztah s Wienczeslavem prohloubil a vstoupila mezi ně láska.
Co se týče povahy, Gven je hodně uzavřená a o své minulosti nerada mluví. Život dobrodruha a pobyt v Leškově hradci ji naučil mlčenlivosti a definitivně vymazal jakoukoliv dětskou naivitu, ketrá v Gven mohla do té doby ještě být. Stala se z ní proto silná žena, přísná, ale zároveň věrná v přátelství. Lze postřehnout, že v ní stále leží nevyřešené věci z minulosti, ale díky elfí polovičce, kterou v sobě má, ji dokáže zdatně utíkat. Není pochyb, že Gven dokáže být i kousavá a zlá. V jádru je to ale dobrá žena se srdcem na správném místě.
