Biografie:
Barbora je temperamentí slečna, která si naplánovala pohádkový život, za což z velké části může i její matka Thaia, která ji dosti rozmazlovala. Neúspěch Barbořina otce Filipa Železného, který dokázal “prohrát“ rodinný majetek v Rangaroke, se stal pro tuto slečnu opravdovou životní tragédií a velikou nespravedlností. Svého otce od té chvíle nenávidí a občas si v tom i notuje se svou matkou, která někdy ve špatné náladě na pomluvy a popichování svého muže přistoupí.
Barbora je pohledná a co je prokletím pro její okolí, je fakt, že si to velmi dobře uvědomuje a nebojí se to využít. Ráda si s druhými hraje, ráda druhé tahá za nos. Život pro ni je jednou velkou tragikomedií. Často zapomíná, co by si pamatovat měla a to, co by měla raději zapomneout, se ji vryje do paměti. A Bára není tou, která odpouští a je tou, která se ráda mstí. V jejím životě již dlouhá léta není nikdo, kdo by jí řekl, že něco nemůže, kdo by s ní nesouhlasil. Je tvrdohlavá a nenechá si vymluvit nic. Matku po vyčeprávající hádce většinou poslechne, ale Thaia se raději takovýmto scénám vyhýbá a nechává svou dceru si dělat co chce.
Přesto není Barbora hloupá a dobře si uvědomuje, kdy je třeba se jen usmívat a natřásat tím, čím ji bohové obdařili. Prořízlou pusu má, ale ve vyšší společnosti se pohybovala tolik let, že ví, jak se má chovat, aby dosáhla svého. Jen v teple rodinného krbu je to hubatá slečínka, pro kterou není nic svaté.
Doba, kdy opustila Rangaroke a musela trávit čas na venkovském sídle je pro ní opravdovým peklem. Nuda, kterou tam denně prožívá, se pak projevuje na její podrážděnosti. Často proto již v tak mladém věku, tento rok ji bylo dvacet, využívá pohostinnosti mladých i starších pánů z města, aby si alespoň na krátko mohla užít světla plesů a závistivé pohledy jiných slečen.
Vzala si starostu Marka Tuřína z Tabitu.