Biografie:
Jarlebové z Tary jsou vedlejší větví pohanského hraběcího rodu Jarlebů z knížectví Sušac na stejnojmenném ostrově. Děd Travena – Milič Jarleb získal díky válečnému štěstí i intrikám knížecí titul a půdu v Poříčí Durenu a tarská větev tak má nyní vyšší postavení, než původní sušacká.
O knížeti Travenovi kolují mnohé nelichotivé historky a není pravda, že by všechny byly lživé. Traven se netají tím, že více než o svou reputaci se stará o svůj majetek a o budoucnost. Blaho jeho poddaných, nebo přátelské potřesení rukou se svými sousedy nejsou v seznamu Travenových priorit na samém vrcholku. Šachovnice na Jarlebském erbu dobře vystihuje mazanost počínání Travena, který si nebere servítky a každý, s kým jedná, se musí mít na pozoru. Na rozdíl od jiných ale je na Travena v něčem spolehnutí. Pokud se mu spojenectví s vámi vyplatí, máte téměř jistotu, že svůj díl dohody splní. Idelogie, morální problémy, nevraživost z minulosti, nic takového u Travena řešit nemusíte. Kníže Jarlebského panství není mstivý, není to fanatik a naopak má problémy jednat s takovými, protože u něj nejdříve musí sedět počty, přízemní racionální důvody a až potom lze uvažovat o tom, jestli je dané rozhodnutí či stanovisko v souladu s kázáním Sedmnáctky a jestli náhodou plánovaným krokem neurazí něčí předky. Pojem „Tradice“ je pro Travena sprostým slovem, ke kterému se uchylují ti, co následně prohrávají.
Někdo třeba může namítnout, že rozhodnutí Travena nepomoci a neochraňovat svatyni Bongira před invazí vojsk Dračího království byla kardinální chyba, kterou popřel to, na čí straně vlastně bojuje. Nicméně Traven hned opáčí, že jeho vojáci, kteří by tam jistě nakonec padli, by o měsíc později nemohli pomoci bránit Rilondskou pevnost a následně vyhnat okupační vojska z Bílých útesů a to je pravda, to učinili. S prázdnými gesty u Travena zkrátka nepochodíte. Jak on rád říkává: „Musíme si volit mezi dobrými skutky na základě efektivity a ne pořadí v jakém se nám nabízejí.“ S tímto postojem si vysloužil Traven nevraživost ze strany církví Sedmnáctky, ale to Travena příliš netíží, protože výsledky jeho snažení jsou pro něj daleko důležitější než brblání zaslepených starců.
Ovšem pokud ho někdo osočí z toho, že ve válce pouze vyčkával, aby si na konci zvolil vítěze, Traven okamžitě zdůrazní, že není tak hloupý a naivní, aby se spolčil s odvěkým nepřítelem, proti kterému bojovali jeho předci. Ostatně historie Jarlebského rodu sahá až k Thalinovi Sjednotiteli, jenž podle pověsti udělil titul i s erbem tehdejšímu hrdinovi války, který proklál svým mečem srdce skřetímu generálovi. Odtud rudé srdce na Jarlebské vlajce. Takže pokud hovoříme o nějakých hranicích, za které by kníže Traven nešel, minimálně chce, aby se vědělo, že bude vždy považovat Dračí království a Zemi nářků za nepřítele, proti kterému je nutné se postavit. Nikdy ale ne zbrkle a bez rozmyslu.
