Tatania

Tatania z Pivnichu


Rasa: člověk Povolání: dobrodružka
Frakce: Tatanianina družina Působiště: Tara
Narození: 820 Úmrtí:
Pohlaví: žena
Spojitost s družinou Filipa Korunda:
Spojitost s Minkorskými kanárky:

Biografie:

Tatania. Tatania z Pivnichu, jak nikdy nezapomene dodat. Samozvaná šlechtična a hrdinka. Vůdkyně svojí dvojčlenné armády.

Tatania se opravdu narodila na Pivnichu, maličkatém ostrově na západ od Rudav. Tento ostrov, o který se po staletí bijí Storabové a Seveřané, v té době ovládal její otec, slavný severský nájezdník a pirát jménem Oljag. Dokonce na ostrově vybudoval nevelkou tvrz, či spíše opevněný dvorec s věží a začal se titulovat jako Oljag s Rudou Plachtou, Svobodný pán, vladyka a kapitán z Pivnichu. A právě jeho dcerou a jediným dítětem byla Tatania.

Bohůmžel, a to i těm, které uctíval Oljag, jeho vláda netrvala dlouho. Přestože Oljag vele nakonec pětici lodí a ohrožoval celé pobřeží Rudav a ostrovů Gor a Riana, válečná výprava vedená právě Gorrianským markrabětem společně s almendorským kapitánem, který dostal za úkol oblast zabezpečit a která čítala dvě těžké válečné lodě a na nich téměř stovku mužů ve zbrani, piráty doslova smetla z moře. Z Pivnichu se stala storabská pevnost (ovšem osazená almendořany) a tělo Oljaga Rudé Plachty vyselo nad mořem tak dlouho, dokud krk po několika dnech nepovolil a tělo se následované hlavou nezřítilo z hradebních zdí do hlubin.

Jen zázrakem se Tataniě, tehdy sotva čtrnáctileté, podařilo utéct. Když se Rudoplachá, Oljagova vlajková loď, začala hemžit danérskými vojáky, pochopil jeden z jeho kapitánů, Morislav, který dostal za úkol bránit svou lodí pobřeží Pivnichu, že vše je ztraceno. Než se vydal na širé moře, stačil však ještě zachránit maličkou princeznu.

Skoro rok putovala jeho leduga Šíp v zádech po mořích a přístavech, aby nakonec, nevěda kam už jinam, zakotvila ve Zvenigorogu. A jaký byl údiv kapitána, když byl knížetem Korunního mysu přivítán jako dávno ztracený přítel. Příběh dcery pirátského krále se stal oblíbenou historkou mezi námořníky a Izjaslav Vratičovič měl vždy rád dobré příběhy. Tatania se velmi spřátelila s Petěrkou, knížecím synem, a společně s ním mnohokrát putovali džunglí, či na lodích prozkoumávali neznámé zátočiny a ústí pralesních řek. S jeho starším bratrem Olgusem se plavila jako korzárka a přepadala Almendorské lodě… a všichni se  ní chovali jako ke šlechtičně. Sám kníže jí říkal se zalíbením princezno a všichni ostatní Má paní. Dvakrát dokonce poslala Urozené radě oficiální žádost, aby se zastala jejích nároků na Pivnich, poprvé bez odpovědi, podruhé s velice laskavým a diplomatickým odmítnutím.
Postupem času dospěla v krásnou ženu, skvělou válečnici, dobrodružku a kapitánku. V dívku, o které se vyprávěli příběhy až v Erinu a která byla známá mezi domorodci svou laskavostí a přátelstvím, v kterém nedělala žádných rozdílů.

A pak přišel pád Erinu. A s ním i barbarského knížectví. Tatania byla zrovna v džungli, když se však po dvou aldenech vrátila, varována jedním ze šamanů, kteří patřili mezi její přátele, spatřila jen hořící město. Palác jejího ochránce byl zničen, lodě pryč či potopené. Ve městě se potulovali jen domorodci, hledající co by jim mohlo být k užitku. Mrtví seveřané leželi tak jak byli zabiti, či jen tak naházeni do vodních příkopů. A z míst, kde stával Erim se vznášel pruh černého kouře. Jižní dálava padla. A Tatiana přišla o druhý domov.
Tentokrát již nebyla ale malou dívkou. Trvalo tři dny, než jí konečně jeden z odchycených útočníků prozradil alespoň něco málo. Velký šaman, Velké Lodě ze severu. Oheň…
Sama přešla džunglí, jelikož věděla, že na pobřeží pomoc nenajde.
Trvalo dlouho, než se dostala do Tarosu a ta cesta byla plná dobrodružství. Tatania ale má svůj cíl a má svého nepřítele. Nepřítele, který zničil její město, rodinu kterou považovala z vlastní, všechny její přátele… A ten nepřítel získal díky informacím, které po cestě získala jméno. Plavena. Mořské císařství a  Mludjava, císařský pes.

Tatania je zvláštní žena. Divoká i rezervovaná, někdy veselá ale většinou vážná. Čestná? To asi ne, tedy ne v tom smyslu, jak by to většina lidí chápala. Odvážná? To zajisté, ale nikoli hloupá.
Dobře ví, že bude trvat dlouho, než se dostane do srdce svého nepřítele a tak sbírá spojence a zkušenosti. Jednou to však přijde a ona pak vypluje v čele flotily, která rozdrtí plavenskou říši. A pak již nebude ani princezna, ani královna. Bude pirátská císařovna.

Postava je zmíněna v reportech:

Zde se jednoho krásneho dne budou nacházet články, ve kterých měl(a) Tatania z Pivnichu nějakou, více či méně významnou roli. TODO