Pošlo Prachobyčej

Pošlo Prachobyčej


Rasa: člověk Povolání: lovec odměn
Frakce: Jarlebské knížectví Působiště: západní dálava
Narození: 789 Úmrtí:
Pohlaví: muž

Biografie:

Prvorozený syn středně zámožného rilondského koňského handlíře měl to štěstí, či chcete li smůlu, že jeho otec našetřil dostatek na to, aby poslal nejstarší dítě studovat.  Z Pošla se však nestal vážený pán, v což doufali jeho rodiče, ale něco mnohem, mnohem horšího. Dobrodruh.

Začalo to nenápadně, jako mladý student se přidal k družině Vítluka Zdrávbutě, prozkoumávali tajemství Zelanských i Nekonečných hor, několikrát v doprovodu svého přítele, pouštního elfa N´La, prošli až do stínu Skalního města.  Nakonec se vypravili, téměř po deseti letech společného putování, i do tajemných hlubin Derteonu. Tam nalezli smrt všichni až na Pošlo, který se následně stáhl zpět na univerzitu, ve snaze proniknout lépe do tajemných zákoutí Stínového světa a jeho obyvatel, kteří stáli tolik jeho přátel život.  Není tajemstvím, že tři roky strávil i v Daine, aby se posléze vrátil do Západní dálavy, již jako zkušený čtyřicátník, nechávající se najímat jako soukromý zabiják nestvůr. Jen málokdo věděl, že Pošlo měl ještě jedno poslání. Zástupci Čarodějné akademie byl placen jako lovec kouzelníků, kteří se nějak provinili proti lidským zákonům. Stal se zběhlým praktikem a jeho věhlas rostl s tím, jak ho místní samospráva i zeměpáni najímali na stále nebezpečnější úkoly. Zlomem se stalo, když před pár lety společně s dvojicí žoldnéřů vypátral a zneškodnil mocnou bytost známou jako Zloděj duší, která se dlouhé aldeny skrývala v rilonském Ďolíčku a měla na svědomí desítky životů.  Tehdy se stal čestným měšťanem Rilondu a bylo mu nabídnuto i vedení praktické výuky obrané magie na tamní univerzitě. V teple akademické půdy se ale neohřál dlouho a Durenská válka ho vyhnala opět do hor, kde společně s několika dalšími společníky a známými s pověřením Urozeného sněmu odstraňovali hrozby myšlenkových bytostí spojených s válkou, aby se ostatní mohli soustředit na válku samotnou.

Po skončení války zůstal ve službě knížete Jarleba, především kvůli trollům a zlobrům, které válka přilákala dolů ze Zelanů a kteří dokonce poškodili několik mostů.

Pošlo již stárne, přesto je stále plný energie a je dobrodruhem každým coulem.  Čtyřicet let prožil na cestách, v hostincích a vojenských kasárnách, spíše mezi žoldáky a různými družiníky než mezi akademiky a jak by první sám přiznal, pokud má umřít, tak raději na čerstvém vzduchu než v nějaké zatuchlé učebně.

Postava je zmíněna v reportech:

Zde se jednoho krásneho dne budou nacházet články, ve kterých měl(a) Pošlo Prachobyčej nějakou, více či méně významnou roli. TODO