Biografie:
Přicestoval do Taroské domény společně se starším knězem otcem Křížalou a pomohl mu u radních Tarosu vyjednat podporu o jejich záměru vystavět na místě dnešních Svatosadů tuto malou osadu. Původem, stejně jako otec Konrád, pochází Lumír z Elfích kopců a už jako malý žil v klášteře v Naosu.
Není to jen díky jeho rodnému kraji, že Lumír má pro strach uděláno a co víc, slovo dobrodružství pro něj není sprostým pojmem. I když už je to padesátník, duchem zůstal Lumír stále mlád. Trochu doufal, že údolí Ellionu a divoké východní hvozdy naplní jeho očekávání a teď, když se ohlédne za těmi roky tvrdé práce a za tragickými událostmi, přiznává, že by toho dobrodružství mohlo být přeci jen o něco méně.
Lumír ale nebyl jen snílkem. Stavěl se ke službě Paní úrody zodpovědně a někteří jeho bratři by řekli i svéhlavěji, než je zvykem. Lumír totiž mimo plení záhonků, výsadby stromů a znalosti počasí ovládá ještě jedno řemeslo – boj. Nejenže se umí ohánět holí a mečem, dokonce získal od otce Křížaly svolení, že se v čase blížící války může obléct do kroužkové zbroje a na hlavě nosit i přilbici. Bratr Vavřinec je tak mezi svými bratry unikátem. V Taroské doméně ale určitě není nikdo, kdo by chtěl za to jeho, nebo otce Křížalu, kárat.