Biografie:
Tato postavička má za sebou velmi zajímavou minulost. Jako rodilý Plaveňan, dítě ulice, se brzy protloukl díky své mohutné postavě až na palubu jedné z pirátských lodí. Byl členem Žebráků moře, ale díky své hlouposti se nikdy nevyšvihl dostatečně vysoko, aby nemusel při každé příležitosti dávat všanc svůj vlastní krk. Chytili ho a možná se nad ním tehdy slitovali bohové, že nebyl popraven jako jeho kolegové. Prošel několika pracovními tábory a ať už kácel stromy kolem Dunrileanu, nebo se lopotil na polích v Severní Dálavě, vždy mu stačilo málo k tomu, aby poslouchal. Bál se o svůj život a byl vděčný za jakoukoliv náklonost, za jakýkoliv drobek spadlý od stolu.
Jeho trest vypršel po válce o Albireo, ale Ljubo není ten typ, který by se uměl sám protloukat divokou Tarou. Nechá se strhnout proudem, nehýří vlastními nápady. Bylo proto pro něj štěstím, že jej zaměstnal jako nosiče jeden obchodníček cestující do Koru. Tam se mu bohůmžel nevydařily obchody a on byl nucen Ljuba propustit. Někde tam si Ljuba všiml Bohumil Medoň a zželelo se mu špinavého hromotluka. Najal si ho jako pomocníka a Ljubo s ním šel až do Černé tvrze. Ljubo je dost hloupý na to, aby Bohumilovi věřil, že na Tvrzi ho nečeká nic špatného a i když si už Ljubo všiml, že se chodbami tvrze občas prohání studený vítr a od stěn se tu a tam odráží strašidelný šepot, Ljuba se nebojí a dokáže zatnout pěsti a strašidla a děsivé hlasy ignorovat. Dře od rána do noci a jeho tvrdý spánek pak nemají šanci noční můry nijak narušit.
Zdálo by se, že je Ljuba krotký, ale minulost piráta se na něm přeci jen podepsala. Ljubo má rád peníze a lesklé věci, rád ubližuje, ale když se mu řekne, že něco nesmí, poslechne. Po incidentu, kdy mučil králíky, už nemá doslova do čeho píchnout a to se projevuje na jeho podrážděné povaze. Občas se proto stává, že Ljubo musí upustit a to je vhodný čas pro to ho poslat štípat dříví, nebo pokácet pár stromů v okolí tvrze.
