Lejsa z Klu

Lejsa z Klu


Rasa: člověk Povolání: panoška
Frakce: Eldebranští rytíři Působiště: západní dálava
Narození: 832 Úmrtí:
Pohlaví: žena
Spojitost s Minkorskými kanárky:

Biografie:

Neteř tragicky zesnulého Třízubského knížete Lva a jediná dcera jeho již dávno pochovaného bratra hraběte Pardála Ljukanovce z Klu byla již v raném dětství, jakožto sirota, odeslána za svým dědem z matčiny strany, statečným eldebranským rytířem Levněspalem Drahovstalským, nejvyšším stájmistrem durenské komturie, a tak celé její dětství bylo spojeno s muži ve zbroji, hrady a především koňmi. Koňmi, kterých se naučila upřímně obávat poté, co jí jako sedmileté kůň prokousl horní část paže.
Přesto byl už od dětství její cíl jasný. Netoužila po ničem jiném než po tom stát se jednou z těch statečných valkýr, které vídala v blyštivých pancířích a které rozhodně nebyly jen nějaké copaté pihovaté holky, které jsou ostatním panošům a rytířům pro pobavení. Nakonec se přes určité námitky svého děda stala služebným pážetem u komtura Noliase a v patnácti letech se stala řádnou štítonoškou svého vlastního děda.
Válku prožila na dvou bratrech a po jejím konci byla, ne bez politických důvodů, určena novou panoškou knížete Vlada Ljukanovce, přičemž ve vzduchu se současně vznáší otázka jejich případného sňatku, která jejich vztah ještě více komplikuje.

 

Lejsa je statečná, snad možná až zbrklá, nemá zrovna nadání pro diplomacii a raději řeší problémi s mečem v ruce. Už během výcviku byla mnohokrát trestána za rvačky, které ale většinou vyvolali ti její hloupější spolupanoši, kteří mysleli, že dívka z dobré rodiny mezi ně nepatří a spíše by měla někde vyšívat.
Nikomu by nepřiznala svou tajnou lásku ke svému pánu a to, že ji osud přinesl situaci, kdy se nejspíše opravdu stane nejen jeho spolubojovnicí ale i manželkou je pro ní požehnáním od Rytíře a Matky.

Postava je zmíněna v reportech:

Zde se jednoho krásneho dne budou nacházet články, ve kterých měl(a) Lejsa z Klu nějakou, více či méně významnou roli. TODO