Biografie:
Juraj Smrd, řečený Smrdutý Jura, Jura Černochlup a mnoha dalšími jmény byl pirát. Byl pirát dlouho a pirátem byl i jeho mladší bratr Jožko Smrd, řečený ve většině případů Zmrd. Juraj i Jožko se narodili přístavní děvce ve špinavém almendorském přístavu Bažíně. A to že nazvala své synky podle podniku U Smrduté Tresky, byla jistojistě prachobyčejná schválnost.
Chlapci vyrůstali, jak se jen dalo, ve třinácti začali jako plavčíci na velkých rybářských lodích a když jim bylo patnáct, přidali se k první pirátské posádce, na kterou natrefili. Jejich kapitánem byl tehdy jistý Hujo, který o sobě rád tvrdil, že je jižanem, obecně se však vědělo, že pochází z Keledoru a jeho pravé jméno je Hujicz Kulozvrz. Každopádně Hujo byl brzy oběšen a s ním většina posádky. Smrdi se zkoušeli chvilku živit poctivě, když ale byla loď jejich nového zaměstnavatele zajata piráty pod vedením Oljafa Hoblokova, bez ptaní přeběhli na jejich stranu. Ještě několikrát vystřídali posádky, až nakonec na dlouhé roky přibili k posádce Bezzubého Jošta. A jen povaha všemi rovnocenně nenáviděného Jožka, která bratry dovedla až k tomu, že byli vysazeni na pustém ostrově, je zachránila. Dva dny na to, provedl kníže Aurigen svou slavnou ofenzivu. Do několika aldenů byla většina západodálavských pirátů mrtvá. Když se konečně dostali na pevninu, částečně kvůli štěstí a částečně díky tomu, že Juraj upsal svůj život temným podmořským duchům a bůžkům, rozhodli se poněkud snížit svůj profil. Mnoho měsíců se zdálo, že se z nich stali prostí poctiví a chudí rybáři. Informace, které se k nim ale dostávaly, je nemohly nechat v klidu spát. Zdálo se, že jsou jediní, kdo zná lokaci bájného Ostrova Vajec, kam měl kdysi Bezzubec ukrýt svůj magický poklad.
A tak vyrazili na plavbu, jen ve své rybářské bárce. Konec to nemělo slavný. Jožko zemřel roztrhán na kusy hnusnými mořskými stvůrami, Juraj sice na poslední chvíli zachráněn (opět díky pomoci temných sil) ale jen proto, aby byl bez všeho opuštěn v Dunrileanu. Nevzdává se však. Ví, že duchové ho zavedou k bohatství, které mu jako poslednímu z posádky náleží.
