Aichul

Aichul


Rasa: rašalnafan Povolání: uprchlík
Frakce: na své triko Působiště: Tara
Narození: 812 Úmrtí:
Pohlaví: muž
Spojitost s Minkorskými kanárky:

Biografie:

Aichul, dítě z plání, které už jako malé bylo kořistí verbířů a překupníků s lidmi z údolí Rašal Naf. Z krve hevrenů v něm tak nakonec zbyla jen jakási touha po svobodě, která se nakonec probudila až v době, kdy Aichul ztratil téměř vše, co měl a lidé, kterým sloužil, se k němu obrátili zády. A ani to by možná nestačilo, kdyby se před ním nezjevil mnich Pána sluncí a nezachránil jej od smrti a od přísného rozsudku Spravedlivého za jeho útrapami a ústupky marného přežívání, které praktikoval po celou dobu, co pracoval jako dělník a zemědělec u skřetích lordů v Dračím království.

Přejděme až k onomu okamžiku, kdy se jeho život otočil vzhůru nohami. Tou dobou sloužil skřetímu veliteli Elegwovi a byl dráteníkem na Bědyvrchu. Pro Rašalnafy to bylo poutní místo u samého pramene Královské řeky, kde byla postavena kaple církve Sandol Kah. Slova jejich kněžích nakonec zlomila vůli jeho jedinému synovi a ten měl posílit řady jejich sebemrskačů. Knězi naplánovaný osud svého syna nesl Aichul těžce, ale neměl odvahu se postavit ani svému pánovi, ani mocné církvi. A tak poslušně doprovázel Elegwa všude tam, kam mu skřet přikázal, až se připletl k jedné šarvátce s jakousi eldebranskou rytířkou. Jako horší z ozbrojeného doprovodu tento střet odnesl s těžkým zraněním. Mohl být sice zachráněný, ale tehdy se ukázala pověstná skřetí krutost a s výsměchem byl Aichul ponechán dravým šelmám a jiným mrchožroutům, kterých se jižními Zelany toulá mnoho.

Asi v tu chvíli si uvědomil jak nízkou hodnotu má jeho život a když se nad ním zjevila silueta božího bojovníka Danarta, nejspíše zatoužil po rychlé smrti, která ho zbaví výčitek za svůj promarněný život. Dostalo se mu ale milosrdenství a nakonec i nabídky, že bude jeho syn zachráněn z osidel temné bohyně. Uzdravený Aichul vlivem Aurionova zázraku nakonec vzal svůj život pevně do rukou a dobře poznal, že podobná druhá šance jej už nikdy nepotká a jeho skromný život plný útrap a odříkání mu nakonec pomohl alespoň najít vděčnost a zodpovědnost z ní pramenící. Společně s dalšími seveřany se mu nakonec podařilo svého syna získat zpět a čekala je společná cesta na sever do zemí, které oba znali jen ze zkresleného vyprávění. Strach z neznámého byl ale menší, než radost z nově nabyté svobody.

Postava je zmíněna v reportech:

Zde se jednoho krásneho dne budou nacházet články, ve kterých měl(a) Aichul nějakou, více či méně významnou roli. TODO