O jihu a Zemi nářků

Jak jinak než Zemí Nářků nazvat říši Démona vybudovanou jeho věrným generálem, Černým lordem Zurkhenem, a vystavěnou na kostech arvedanů a na troskách Devíti knížectví?

Říše zla a děsu, země pustá, černé spáleniště, krajina, kam slunce nesvítí. Tak si říši na jihu, která si sama říká prostě jen Državy, často mylně představujeme. Informovaní a nebo prostě jenom ti, co se o to trochu zajímají a nevěří tolik starým pověrám, ví, že tento překroucený obraz téměř neodpovídá skutečnosti.

Četných svědectví o Državách se s každým rokem objevuje stále víc a víc. Ať už z úst odvážných dobrodruhů, nebo obchodníků, kteří donedávna směňovali zboží z Držav s taroskými kupci na hranicích Oyarzinu. Mnohdy se dozvíte více pravdy o zemích na jihu i od Arvazarů z Tichých vod, než od významných učenců z Lendoru.

No a jak vlastně ty země na jihu vypadají? Povídá se o obrovských městech, které svými honosnými paláci, chrámy Velké desítky, náměstími a starými sochami hravě strčí do kapsy všechna tarská velkoměsta a směle co do kultury konkurují i hlavním metropolím na Lendoru.
Hovoří se o rozsáhlých polnostech na nichž pracují i nevolníci podobně jako se tomu děje v Západním království a jeho koloniích. No a v neposlední řadě se mluví o zámcích městských správců a lokálních knížat a pak o hradech skřetích lordů, kteří stojí nad těmito správci oblastí a dokud jim jsou odváděny daně, prostý člověk je ani za svůj život nemusí spatřit, neboť neopustí ani svá sídla.

Někde na jihu blízko Bílých hor pak stojí nedobytný Noční hrad, kde údajně sídlí dvacet skřetích knížat – opravdoví vládci celých Držav, před kterými se všichni třesou strachy a kteří podléhají jen Lienovi, neporaženému drakočlověku ze starých dob. A ten se zodpovídá jen jednomu, Démonovi, který se vrátil, ale kterého prostý lid jihu zná jen z pohádek a stejně jako my na severu, ani obyvatelé Držav donedávna netušili, že se Khar vrátil. Otcem zakladatelem, Otcem jejich vlasti byl pro ně vždy Černý lord, který stále žije v jejich paměti, byť už uplynulo více než sto let od jeho smrti. Khar byl pro ně po stovky a tisíce let jen jakýmsi symbolem, ochranitelem a duší celé říše. To se ale s jeho odhalením brzy jistě změní.

Dvaceti knížaty volení generálové vojsk pak ve skřetích pařátech třímají tu viditelnou moc, ať už tvořenou zverbovanými vojáky, nebo zaplacenými žoldnéři. Jejich vliv je různý, ale hlavní síla Velké invazivní desetitisícové armády prý spadá pod skřetího mága Kargaše.

No a když už zmiňujeme armádu a invazi, nesmíme zapomenout na zlé draky a Dračí letku. Informace hovoří o tom, že jsou pryč ty časy, kdy v ní bylo přítomno sedmnáct dračích bestií loajálních Černému lordovi. Nicméně prý v menším počtu je připravena do akce i dnes a dříme v prokletém Rawlionu, věžovité pevnosti, kde i od nepaměti sídlí Zurkhenův zlovolný čarodějný řád Rudá rišta. A určitě nejde o pověry. Každý obyvatel Držav vám řekne, že za svůj život spatřil minimálně jednou na obloze blanitá křídla jednoho z prokletých draků a i dobrodruzi ze severu přináší podobná svědectví.

Slova skřítčí věštby popisující dračí křídla nad Tarosem tak rozhodně nebudou daleko od pravdy. Je jisté, že nepřítel je početný a zdaleka ne tak zaostalý, jak si mnozí představovali a je bláhové si myslet, že nevyužije všech svých sil a zrádných triků k tomu, aby v nadcházející válce zvítězil.

Příspěvek byl publikován v rubrice Cestopisy, Svět. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář