Milý synu,
Snad Tě tento dopis zastihl v době, kdy hrozba Démonova zrádného generála je už jen zlou vzpomínkou na probdělé noci otců modlících se za zdraví svých synů, kteří riskovali životy na jihu Sinwarského knížectví.
Mrzí mě, že Ti v době, kdy jsi byl jistě svědkem smutkých osudů dobrých lidí okolo Tebe, nemohu napsat něco povzbudivého.
Sedmnáctcežel, je mou smutnou povinností Ti oznámit, že se Tvá matka, má choť, Thaia z Korundu, odebrala do Zahrad večné blaženosti. Stalo se tomu o Svátku neklidných duší. Přijmi mou upřímnou soustrast.
Snad nad ní sám Poutník drží ochrannou ruku a že všemi námi milovaná dojde pokoje. Její náhlá a nečekaná smrt zaskočila všechny, kdo jí znali. Vždy jsem si myslel, že to ona bude navštěvovat můj hrob a ne že tomu bude naopak. Jedinou útěchou nám může být, že údajně netrpěla a odešla na onen svět bez bolesti, ve spánku.
Vyzývám Tě a prosím Tě, abys odložil své záležitosti v Západní dálavě a co nejdříve dorazil do Albirea. Nejen kvůli pohřbu, který pozdržím do Tvého příjezdu, ale i kvůli poslední vůli Tvé matky a z ní plynoucího dědictví.
Všichni se o Tebe strachujeme a přejeme ti bezpečný návrat.
S modlitbami k Sedmnáctce Tvůj otec
Filip Železný
napsáno v Albireu Den Skřivana, 3. alden, kliden 849 k.l.
