Den Lovu, první alden měsíce Plodna k.l. 848
Včera jsme se konečně vrátili do Rilondu, ale již bez Denawera. Opustil nás poté, co nás v rušném hostinci ve Velkém trhu potkal jeden z jeho elfích příbuzných. Věděl něco o Denawerových nepřátelích z jihu a nabídl mu svou pomoc. Náš průvodce usoudil, že před dobrodružným životem a bezstarostným blouděním po Taře si musí vyřešit problémy z minulosti, což bude obnášet tichost a trpělivost, kterou mu my zaručit nemůžeme. Naši pomoc proto zdvořile odmítl.
Probíhá Alden řemesel a tak jsou ulice města hlučné a plné různých stánků s prodejci zboží všeho druhu. Naštěstí jsem si po příjezdu užil chvíli klidu v místních lázních a po delší době jsem si konečně pořádně odpočinul. Nyní mám v plánu pobýt déle na univerzitní půdě a prozkoumat nějaké materiály pro mou záležitost. Nebylo samozřejmostí získat podporu děkana univerzity, neboť se k nim již donesly kusé a lživé informace o mém odchodu z Bílé univerzity magie v Albireu. Naštěstí byl Telurian již zpraven o našem přínosu (více by asi pověděla Wanda ze Šerova) a tak mi byl přístup do knihoven udělen společně s útulným pokojem, který mohu bezplatně užívat celý měsíc.
Ostatní z družiny – Filip, Bultar a orčí ostrostřelec se shodli na tom, že ve městě nezůstanou takovou dobu, neboť náš trpasličí léčitel má naspěch a potřebuje se co nejdříve dostat do Železných dolů. Předal jsem Filipovi teleportační svitek vázaný k Albireu, neboť se jim zřejmě bude hodit více, než mě. Do Albirea, pokud to bude jen možné, se již nechci vracet. Filip s orkem Bultarovi přislíbili doprovod na cestě. V Rilondu také zůstává Thien. Nejsou mi přesně známy jeho zájmy, ale zřejmě si nemůže dovolit trávit alden řemesel na cestách kdesi v Zelanských vrších místo toho, aby poznával kvalitu výrobků a techniky řemeslníků uvnitř největšího města Západní Dálavy.
Naše cesty se tedy rozchází. Byl to zajímavě strávený čas, ale po fiasku s hledáním odkazu mistra Stranderia se nemohu jen tak bezcílně toulat po Taře v naději, že budu mít štěstí. Navíc na univerzitní půdě jsem v bezpečí – to kdyby se ukázala původní majitelka mé misky.
