Vláda lidí! Nižší daně! Konec nespravedlivých odvodů! Svoboda! Svoboda! Svoboda!
To volali před lety Poutníci, to znělo z jejich úst plných sladkých slov a vznešených frází! A kde je to dnes? Daně se zvedají, muži jsou opět verbováni do vojska a jejich ženy musí dřít! A proč? Kvůli hrdosti rytířů, kvůli hamižnosti bohatých kupců, kvůli hlouposti samozvaných vládců! Kdo jim dal právo? Mluví jménem lidu… ale kdy naposled Firun opustil svůj palác, aby naslouchal prostým lidem? Pamatuje to někdo z vás? A cítíte se svobodnější pod novými pány? Už zase jako před lety znějí mocná slova o ochraně NAŠÍ země a Našich měst! My ale víme! My víme! To nejsou naše města pánové, to není naše zem, je VAŠE zrádní pánové VAŠE a VAŠICH tupých sluhů!
Nebyl lehký život na Lendoru, nebyl lehký život v dálavě, avšak tvrdím, vždy lépe pod právoplatným králem, jenž pevnou rukou zkrotí neposlušné a pyšné pány, než pod povýšenci, kteří neliší se od nás ničím a přesto berou ženám muže a matkám syny, jen proto, aby ti umírali v bratrovražedném boji pro falešné svobody a bohatství několika mála šťastlivců.
Když činí pán zle, může se každý obrátit na královský soud a doufat ve spravedlnost, když však činí zle Orlík či jejich nohsled? Na koho se obrátit? Na jiného orlího poutníka, směšné!
Král se vždy o své poddané postará. O koho se ale starají ONI? Jen o sebe! Do vašich čel postaví skřítčí děti, pro které je válka hrou a elfí žoldnéře, kteří vás nechají vykrvácet, aby utišili svůj hlad po smrti. Fanatické rytíře bez schopností, kteří se dosud jen toulali po světě…
Ne, lidé, jste Svobodní, ale byli jste svobodní od toho okamžiku kdy Almendorský král zrušil nevolnictví. Nyní jste otroky Firuna a jeho věrných psů, hlídajících si svou ukradenou kost.
Braňte svůj domov před zrádci, ale uvažujte, kdo je vlastně zrádce? Ten kdo hledá pravý řád věcí, nebo ten kdo ho ničí pro svůj prospěch?
Učiňte města Východní dálavy opět svobodnými, zbavte se samozvanců, zbavte se tyranů, najděte odvahu!
Vám věrný Přítel
